Česká školní inspekce uspořádala seminář se zaměřením na pedagogickou diagnostiku

Ve středu 5. května 2021 uspořádala Česká školní inspekce další ze svých odborných panelů, který byl tentokrát zaměřen na téma pedagogické diagnostiky jako nezbytného předpokladu kvalitní realizace formativního hodnocení.  Panel byl realizován v rámci individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení, jehož realizátorem je Česká školní inspekce, probíhal on-line na platformě MS Teams a zapojilo se do něj více než 80 účastníků zejména z řad pedagogů a vedoucích pracovníků různých druhů a typů škol, ale i zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Národního pedagogického institutu, České školní inspekce a dalších aktérů ve vzdělávání. Panelu se účastnili také zástupci partnerské Státní školní inspekce Slovenské republiky.

Odborný panel zahájil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a připomenul, že kvalitní pedagogická diagnostika je příležitostí pro zlepšování celého procesu vzdělávání. Hlavní moderátorkou setkání pak byla vedoucí oddělení kanceláře ústředního školního inspektora Dana Pražáková. Panel začal netradičně aktivním zapojením účastníků, kteří byli hned v úvodu náhodně rozděleni do menších skupin, ve kterých měli příležitost diskutovat nad stanovenými tématy.

Mimořádným hostem panelu byl prof. Milan Hejný, který vedl jeho hlavní část s názvem „Komentované příběhy“. Vystoupení prof. Hejného probíhalo formou řízené diskuse nad příběhy, které účastníci obdrželi předem i s otázkami. Prof. Hejný uvedl svoje vystoupení tím, že učitel není encyklopedie, ale měl by být také dobrým psychologem a pozorovatelem a měl by mít děti rád. Na základě reálných příběhů měli účastníci možnost diskutovat nad tím, jak důležitou roli v učení hrají radost a nadšení žáka z dalšího objevu a poznání a jakou motivací je pro žáka uvědomění si toho, že na mnoho nového může přijít sám. Zajímavá byla i diskuse nad „mlčením žáka“, kdy je právě na učiteli, aby rozpoznal, zda dítě neodpovídá, protože nad otázkou přemýšlí, nebo je pro něj příliš obtížná a neví si s ní rady, anebo proto, že učitelem položená otázka je žákovi nesrozumitelná, protože ji nepoložil správně.     

V další části odborného panelu byli účastníci rozděleni do workshopů podle předběžného zájmu – předškolní vzdělávání, 1. stupeň základního vzdělávání, 2. stupeň základního vzdělávání (se zaměřením na matematiku, přírodovědné předměty, společenskovědní předměty) a střední vzdělávání. V jednotlivých workshopech probíhaly prezentace učitelů z praxe a diskuse nad tím, jak k pedagogické diagnostice přistupovat, jak propojovat teorii a praxi apod.

Odborný panel nabídl příležitost poznat pohledy jednotlivých účastníků a porovnat je se svým přístupem, ale i možnost seznámit se s nabídkou konkrétních diagnostických nástrojů a s dalšími náměty využití pedagogické diagnostiky v učitelské praxi (např. s nástroji pro sebehodnocení – nástroj Lupa, barevnými analýzami či s ukázkou pedagogické diagnostiky úspěšně realizované v rámci distanční výuky na střední škole).