O šetření PIRLS

Zaměření šetření PIRLS 

Česká republika se pravidelně zapojuje do mezinárodního šetření PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) zaměřeného na testování čtenářské gramotnosti žáků 4. ročníku základních škol již od roku 2001. Jedná se o rozsáhlou mezinárodní srovnávací studii, která v pětiletých cyklech zjišťuje úroveň čtenářských vědomostí a dovedností žáků. Šetření je na mezinárodní úrovni koordinováno Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků vzdělávání (The International Association for the Evaluation of Educational Achievement – IEA).

Za přípravu, realizaci a vyhodnocování mezinárodních šetření výsledků žáků, včetně šetření PIRLS, odpovídá v České republice Česká školní inspekce.

Čtenářská gramotnost je v šetření PIRLS chápána jako tvořivý a interaktivní proces, při kterém se klade důraz na funkční povahu čtení. Čtenáři by v tomto pojetí měli ovládat čtenářské strategie, při kterých uplatňují své znalosti a zkušenosti, přemýšlejí o tom, co si přečetli, vytvářejí si vlastní představy a identifikují podstatné informace a myšlenky. Významným prvkem pravidelného sledování je možnost pozorovat vývoj výsledků v čase, který v dlouhodobé perspektivě a s časovým odstupem reflektuje jakékoli výraznější kurikulární nebo didaktické změny, kterými vzdělávací systém prošel. Bez zmíněných informací by zároveň nebylo možné poskytovat adekvátní podporu pedagogům, například didaktickou inspiraci.
 

Kdo se účastní testování

Šetření PIRLS se zaměřuje na věkovou kategorii devítiletých žáků – ve většině zemí se jedná o žáky 4. ročníku povinné školní docházky. Nedílnou součástí šetření jsou doprovodné dotazníky pro žáky, jejich rodiče či opatrovníky, učitele a ředitele škol, které shromažďují řadu důležitých kontextových informací, které pomáhají vysvětlovat rozdíly v dosažených výsledcích a mohou být využity společně s dalšími informacemi o kvalitě vzdělávacího systému poskytovanými Českou školní inspekcí pro jeho efektivní řízení. Pro každou zapojenou školu je následně připravena tzv. školní zpráva. Vzorovou školní zprávu si můžete prohlédnout zde.

V každé zemi je vybírán reprezentativní vzorek minimálně 4 000 žáků ze 150 až 225 škol. PIRLS rovněž shromažďuje informace o národním kurikulu zapojených zemí s cílem poukázat na příkladné a potenciálně inspirující faktory spojené s výsledky v zemích po celém světě jako např. organizační přístupy, procesy či výukové postupy. Tyto informace jsou v každém cyklu šetření zpracovány v publikaci PIRLS Encyclopedia.
 

Test PIRLS

Snahou šetření PIRLS, které nemá bezprostřední vazbu na vzdělávací obsah v jednotlivých zapojených státech, je pravidelně mapovat, jak si žáci 4. ročníku základních škol dovedou poradit s vyhledáním informací, porozuměním, interpretací a posuzováním v různých typech textů a sledovat vývoj v této oblasti.

Aktuální cyklus PIRLS využívá elektronickou formu testování, což nabízí možnost využití inovativních formátů testových úloh. V novém uživatelsky jednoduchém rozhraní mohou žáci číst různorodé typy textů a průběžně odpovídat na různé typy otázek, které ověřují jejich porozumění.

 

Nové formáty úloh PIRLS

V souvislosti s vývojem v oblasti digitálních technologií bylo již v roce 2021 hodnocení čtenářské gramotnosti rozšířeno o zcela novou složku, kterou je test čtenářských dovedností v prostředí internetu. Vedle klasických úloh PIRLS jsou zařazeny nové typy úloh napodobující texty z internetu, který je v současné době jedním z nejdůležitějších zdrojů informací. Úlohy, tzv. „třídní projekty“, navozují žákům autentické čtenářské situace, při kterých žáci již nejenom vyhledávají informace z vlastního zájmu nebo pro účely studia či přípravu školní práce (především z přírodovědných a společenskovědních předmětů), ale zároveň se učí různorodé texty v simulovaném internetovém prostředí porovnávat, hodnotit a kriticky nad nimi uvažovat.
 

Pilotní a hlavní šetření

Každému hlavnímu sběru dat předchází tzv. pilotní sběr dat, jehož hlavním úkolem je ověřit validitu a spolehlivost nově vyvinutých testových nástrojů a také výzkumných postupů spojených se sběrem a vyhodnocováním dat. Pilotní šetření se koná vždy rok před hlavním šetřením na menším vzorku škol. V České republice se jej v roce 2025 zúčastnilo 26 škol.
 

Využití výsledků v ČR 

 

Národní zprávy, sekundární analýzy, uvolněné úlohy

Koncepční rámce (metodika šetření)

Datové soubory a dotazníky 

Archiv
​