O šetření PISA

     

Mezinárodní šetření PISA je největším světovým vzdělávacím výzkumem a je jednou z hlavních aktivit vzdělávacího direktorátu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Za realizací šetření odpovídá nadnárodní konsorcium sestávající ze společností Educational Testing Service (ETS) z USA, Westat z USA, Australian Council for Educational Research (ACER) z Austrálie, cApStAn z Belgie, ACT z USA a RTI International z USA.

V České republice za přípravu, realizaci a vyhodnocení šetření PISA odpovídá Česká školní inspekce.

Od prvního cyklu šetření PISA, který se uskutečnil v roce 2000, narůstá počet zemí a ekonomik, které se šetření účastní a roste rovněž rozsah zkoumaných znalostí a dovedností žáků. To je možné především v důsledku přechodu z papírové formy testování na testování elektronické, které umožňuje využití nových forem testových úloh (např. interaktivní úlohy, simulace, nesouvislé dynamické čtenářské texty apod.).
 

Zaměření šetření PISA 

Na rozdíl od jiných mezinárodních šetření (např. TIMSS, PIRLS), která jsou zaměřena především na zjišťování vědomostí žáků, klade šetření PISA větší důraz na dovednosti a tzv. funkční gramotnosti žáků, které mají velký význam pro uplatnění mladých lidí v jejich dalším životě, ať již při jejich dalším studiu, nebo při vstupu na pracovní trh.

Cyklus mezinárodního šetření PISA je od jeho vzniku v roce 2000 tříletý. Základní stavební kameny šetření představuje testování čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, přičemž v každém cyklu šetření je jedna z uvedených oblastí tzv. hlavní. V roce 2000 to byla čtenářská gramotnost, v roce 2003 matematická a v roce 2006 přírodovědná gramotnost atd. Hlavní testovaná oblast je zkoumána na robustnějším vzorku žáků a s využitím širší škály testových úloh. Každých 9 let je také aktualizován koncepční rámec pro testování dané gramotnosti tak, aby co nejlépe odpovídal aktuálnímu stavu vědění a společenskému vývoji.

Z uvedeného vyplývá, že mezinárodní šetření PISA umožňuje sledovat trendy ve vzdělávání v devítiletých cyklech, přičemž tato doba se ukazuje být optimální s ohledem na relativně velkou setrvačnost vzdělávacích systémů při zavádění změn a reforem.



Vedle výše uvedených „tradičních“ gramotností se tvůrci PISA snaží každý cyklus šetření doplnit o tzv. inovativní doménu. Zatímco v prvních cyklech PISA se jednalo o domény založené především na dotazníkovém šetření, např. nadpředmětové kompetence či postoje žáků vůči přírodovědě, se zavedením počítačového testování bylo možné v roce 2009 poprvé zařadit test digitálního čtení, tj. test zaměřený na četbu a porozumění elektronickým textům. V dalších letech to byly interaktivní moduly zaměřené na řešení problémů. Dobrým příkladem využití potenciálu počítačového testování je inovativní test sledující schopnost žáků kreativně uvažovat při řešení problémů každodenního života, zahrnující mimo jiné úlohy zaměřené na tvorbu grafických návrhů a úlohy založené na simulaci – doména tvůrčí myšlení je součástí PISA 2022.

Inovativní domény nejsou jediným rozšířením tradičního zjišťování matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti v rámci PISA. V každém cyklu mají země možnost zapojit se do volitelných modulů. Pro Českou republiku bylo v roce 2012 klíčové zapojení do šetření finanční gramotnosti. Finanční gramotnost patnáctiletých žáků bude v České republice sledována rovněž v cyklu PISA 2022.
 

Kdo se účastní testování

V rámci PISA jsou testováni žáci určitého věku, nikoli žáci v určitém ročníku. Věk testovaných žáků je 15 let, neboť zhruba v tomto věku končí ve většině zemí OECD povinná školní docházka. V České republice se přibližně polovina 15letých žáků nachází na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání ISCED 2 (v 9. či nižším ročníku školní docházky) a polovina na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání ISCED 3 (v 10. ročníku školní docházky). Cílová populace PISA v České republice tedy zahrnuje jak žáky základních škol a víceletých gymnázií, tak žáky čtyřletých gymnázií, středních odborných škol s maturitou, středních odborných škol bez maturity a žáky speciálních škol. Pro každou zapojenou školu je následně připravena tzv. školní zpráva.

Test PISA

Každý žák vypracovává dvouhodinový kognitivní test. V testu jsou zastoupeny úlohy s volbou odpovědi, kdy žák volí jednu správnou odpověď z více nabízených možností, a dále úlohy s tvorbou odpovědi, v nichž se po žácích požaduje, aby formulovali vlastní odpověď. S rozvojem počítačového testování byli tradiční testové úlohy doplněny o interaktivní úlohy založené na simulacích, experimentech a interakcích.

Po skončení testování se žáci účastní ještě dotazníkového šetření, jehož cílem je získat informace o žácích, o prostředí, ve kterém žijí, o jejich názorech a postojích a také informace o jejich škole a vyučovacích metodách, s nimiž se setkávají. Tato data podporují komplexnější interpretaci výsledků v závislosti na socio-ekonomickém zázemí. Další součástí šetření je školní dotazník, který vyplňují ředitelé škol a který mapuje podmínky výuky testovaných žáků. Z každého cyklu jsou veřejně k dispozici znění dotazníků a datové soubory pro analytické využití.
 

Pilotní a hlavní šetření

Každému hlavnímu sběru dat předchází tzv. pilotní sběr dat, jehož hlavním úkolem je ověřit validitu a spolehlivost nově vyvinutých testových nástrojů a také výzkumných postupů spojených se sběrem a vyhodnocováním dat. Pilotní šetření se koná vždy rok před hlavním šetření na menším vzorku škol.
 

Využití výsledků v ČR

Mezinárodní šetření PISA je jedním z důležitých zdrojů informací o stavu a potřebách vzdělávacího systému v České republice, protože poskytuje tzv. externí pohled na výsledky žáků. Zjištění z šetření PISA (např. o data poukazující v mezinárodním kontextu na rostoucí nerovnosti a ranou selektivitu českého vzdělávacího systému či nadprůměrné rozdíly ve výsledcích žáků z různých škol a různých regionů) byla využita mimo jiné při tvorbě Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ do budoucna se počítá s jejich využitím pro účely monitoringu vzdělávacích výsledků žáků 9. ročníků a prvních ročníků SŠ s ohledem na nově vznikající soustavu indikátorů a monitorovacího rámce.

Výsledky mezinárodních šetření Česká školní inspekce důsledně analyzuje a propojuje je se zjištěními z národních hodnoticích aktivit, což umožňuje poskytovat komplexní obraz o výkonosti tuzemské vzdělávací soustavy a jejích jednotlivých složek v mezinárodním srovnání.

V roce 2012 v mezinárodním kontextu šetření PISA poprvé poukázalo na význam finanční gramotnosti. V České republice tím byla podpořena důležitost finanční gramotnosti jako explicitní oblasti kurikula. Zapojení České republiky do zjišťování finanční gramotnosti žáků v roce 2022 umožní zjistit vývoj úrovně vědomostí a dovedností za období, kdy byla finanční gramotnost zařazena do rámcových vzdělávacích programů pro základní a střední vzdělávání.
 

Realizace šetření PISA 2022